|
|
Využití respirační fyzioterapie u pacientů po prodělání onemocnění Covid-19
BÍLKOVÁ, Klára
Onemocnění Covid-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2, který před prosincem 2019 nebyl u lidí identifikován. Je to infekční onemocnění přenášené kapénkami a aerosolem postihující hlavně nosohltan a plíce. V dnešní době trpí četná skupina lidí následky po prodělání onemocnění Covid-19, tak zvaným postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor různých příznaků, které mohou postihnout ve své podstatě celé tělo. K nejobvyklejším potížím lze zařadit dušnost a neustupující kašel, dekondici, v různé míře bolesti hlavy, zad a hrudníku, slabost i únavu, dále psychické potíže jako anxietu i deprese, poruchy soustředění, nespavost. Z pohledu fyzioterapie lze tyto symptomy různou měrou modifikovat. Například přímo dýchací obtíže - ovlivnění funkce plic, dýchacích svalů, obnovení správného dechového stereotypu. Ovlivnit ale můžeme i posturálně-lokomoční funkce a držení těla. Cílem bakalářské práce je popsat nejčastější zdravotní potíže pacientů po prodělání infekce Covid-19 a navrhnout vhodné přístupy fyzioterapie u zjištěných obtíží. Zejména se práce soustředí na dechové obtíže a možnost jejich ovlivnění pomocí technik respirační fyzioterapie. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, výzkumný soubor tvořilo pět dospělých pacientů, v průběhu výzkumu se jejich počet zredukoval na čtyři probandy. Podmínkou pro zařazení do výzkumu byla infekce SARS-CoV-2 v anamnéze, po které pacienti nadále pociťují jisté přetrvávající zdravotní obtíže. Fyzioterapeutické intervence byly cíleny na optimalizaci respiračních funkcí pomocí vybraných technik respirační fyzioterapie. Zpracování výsledků probíhalo porovnáním vstupního a výstupního kineziologického rozboru, měřením inspiračních a exspiračních ústních tlaků pomocí přístroje MicroRPM a měřením funkce plic pacienta pomocí spirometrie. Bylo dosaženo zlepšení schopnosti chůze, posturálně dechové funkce bránice, mobility hrudníku, hodnot dechových tlaků a subjektivního vnímání zdravotního stavu. Jisté zlepšení funkcí plic zaznamenala také spirometrie.
|
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem
PEŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o tom,jakou úlohu plní sestra v péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem Výzkumný soubor tvoří deset pacientů se stenózou trachey a velkých dýchacích cest. Stenóza je způsobena mnoha příčinami, ale všichni pacienti mají podobnou symptomatiku. Základní problém těchto pacientů zůstává stejný, přicházejí pro dušnost, pro kterou jsou omezování ve vykonávání běžných denních činností. Za výzkumnou otázku jsme si položili, zda má ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem vliv na zlepšení dušnosti a je-li pro pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem důležitá edukace sestrou. Cíl byl splněn a na výzkumné otázky odpovězeno. Na základě výsledku byly stanoveny tři hypotézy. H1: Zavedení endobronchiálního stentu má vliv na zlepšení dušnosti pacienta. H2: Ošetřovatelská péče u pacienta zavedeným endobronchiálním stentem má vliv na zlepšení sebepéče v denních aktivitách pacienta. H3: Nejdůležitějším tématem edukace u pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem je inhalace. Ošetřovatelská péče sestry je nepostradatelná, jelikož po celou dobu potíží jí pacient potřebuje. Vliv ošetřovatelské péče pacientovi zlepšuje dyskomfort způsobený dušností. Péče sestry poskytuje pacientům oporu fyzickou, ale i psychickou. Pacienti přijímaní pro dušnost jsou unavení, vyčerpaní a zcela závislí na kyslíku. Omezený pohyb a neustálá potřeba kyslíku jim nedovoluje vykonávat běžné denní činnosti. Sami nezvládají vykonávat hygienické potřeby, jsou omezování při pohybu, při stravování, stejně ale i při oblékání a vyprazdňování. Sestra během poskytování ošetřovatelské péče individuálně, a dle možností pacientů volí takové techniky, aby dosáhla uspokojování všech bio-psycho-sociálních potřeb. Poskytuje též psychickou podporu, která je důležitá pro dosažení cíle, tedy odstranění dušnosti pacientů. Ne všichni pacienti dušnost zvládají dobře, jsou pacienti, kteří psychickou podporu od sestry potřebují. V této bakalářské práci také popisujeme význam edukace ze strany sestry. Úkolem sestry je provádět edukaci tak, aby pacienti pochopili, že je každodenní hygiena dýchacích cest, právě pro jim zavedený endobronchiální stent, velmi důležitá a plní svou roli. Nedostatečná edukace sestrou a tudíž špatná hygiena dýchacích cest způsobuje komplikace, pro které musí pacient vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit hospitalizaci. Tato bakalářská práce také poslouží v praxi k seznámení široké veřejnosti na laické i profesionální úrovni s novou možností léčby dušnosti pacientů se stenózou ve velkých dýchacích cestách.
|
host ::
RSS.